připojený natahovací stroj
zpět na hlavní stránku
pracovní náplň
reference
ZPĚT na ukázky
nabídky oprav
objednávka prohlídky
svět za ciferníky
z historie hodin
adresa
kopie původního potahu provedená v mědi - postup přibíjení šablon měděnými hřebíky
Ciferník s ručkami
po zrestaurování
Unikátní věžní hodiny zámku Měšice zhotovil v roce 1774
pražský královský hodinář Sebastian Londensperger
textový popis hodin zámku
restaurování ciferníků
původní stav hodinového stroje
Původní kontrolní ciferníček byl odcizený neznámým vandalem před zahájením restaurátorských prací na hodinách

jedna ze čtyř odcizených rohových kuželek

Hodinový stroj po zrestaurování
Zámek Měšice postavil v letech 1767-75
pro F. A. Nostice A. Haffenecker
porovnání odstínů původního a obnoveného lakování rámu
Zrekonstruovaný kontrolní ciferníček
Signatura a datace na kyvadlové tyči
Unikátní věžní hodiny zámku Měšice zhotovil v roce 1774
pražský královský hodinář Sebastian Londensperger
Zrekonstruovaná odcizená kuželka rámu
Restaurování ciferníků
Původní stav jižního ciferníku
Restaurování paličkových strojů u cimbálů
Osazení systémů automatického natahování a automatické synchronisace s přesným časem
Automatický natahovací stroj řízený počítačovou jednotkou po odkrytí víka skříně
Rozvodná skříň
s počítačovou jednotkou
a hodinami řízenými radiovým signálem ovaládajícími systémy automatického nátahu
a synchronisace
s přesným časem
Napouštění dřevěné desky akrylovou pryskyřicí
Postup rekonstrukce kontrolního ciferníčku
a mosazné kuželky
Natahovací stroj ve dřevěné skříni.
(Natahovací stroj lze jednoduše ostranit a původní hodinový stroj natahovat opět ručně klikou.)
Osazování ciferníků
Nalezená rytina staré mapy z roku 1677 na rubu některých cifer
Více o původu měditiskové rytiny staré mapy


Hodinový stroj:

Autor: Sebastian Londensperger
Datace: 1774
Rám stroje: klecový z ocelových pásnic
Krok jicího stroje: vratný krok kotvový Clementův
Bicí stroje: čtvrťový a hodinový
Rozměry : rám stroje - celková šířka 138 cm
celková výška s ciferníčkem 134 cm (80 + 14 + 40 cm)
celková hloubka 55 cm (29 + 26 cm)
kyvadlo - délka kyvadlové tyče cca 285 cm

Velký hodinový stroj je dílem Sebastiana Londenspergera, proslulého pražského královského hodináře 18. století (v letech 1732 - 1776 byl hodinářem a správcem velkých věžních hodin katedrály sv. Víta pocházejících z doby Rudolfa II). Na kyvadlové tyči je osazen mosazný štítek se signaturou výrobce:

1774 SEBASTIAN LONDENSPERGER KÖNIGLIG: HOF UHRMACHER PRAG.

Součásti hodinového stroje mají řemeslně velmi dokonale propracovány detaily, často zdobené barokními dekorativními prvky. Rohové svislé pásnice rámu jsou ukončeny osmibokými mosaznými kuželkami, na ovládacích pákách bicích strojů jsou osazeny ploché mosazné barokní ornamenty. Ručky kontrolního ciferníčku jsou bohatě prořezávány. Na vrcholu ciferníčku je osazena zlacená barokní ažurovaná kartuš.
Ložiska čepů jsou ocelová, se čtyřhranným otvorem usnadňujícím mazání a odvod nečistot z kluzných ploch. Spoje na rámu jsou až na výjimky šroubové, na soukolích klínové.
Kotva krokového mechanismu je tvořena mosaznými rameny s omezeně stavitelnými ocelovými paletami. Doba 1 kyvu je 1, 385 sec,
1 otáčka krokového kola trvá 49,87 sec. Teoretická (činná) délka kyvadla je 190,86 cm. Kyvadlová tyč je železná, seřizovací matka chodu stroje je v její horní části u hodinového stroje. Čočka kyvadla je plechová, jednostranně vypouklá, naplněná zátěží. Lopatky bicího stroje čtvrťového byly pravděpodobně již bezprostředně po zhotovení ubroušeny pro nedostatek místa nad rámem stroje. Hodinový stroj je poháněn pískovcovými závažími zavěšenými pod strojem přes jednoduchý kladkostroj složený z volné a pevné kladky na ocelových (původně konopných) lanech. Pro dráhu závaží je pod strojem vybudována prkenná šachta, dno šachty je v úrovni stropních trámů horního patra zámku. Hloubka šachty je 650 cm od spodního okraje rámu stroje.
Rozvody točivého momentu mají mosazná ozubená kola, hřídele se odvalují s minimálním třením po velkých mosazných rolnách, takže i přes značnou délku hřídelí je v systému rozvodu velmi malý odpor a torzní napětí.
Hodinový stroj je umístěn na dřevěném podstavci v malé místnosti na půdě zámku. Místnos
t je osvětlena okénkem ve střeše.

Ciferníky hodin:
Jeden ciferník je umístěn v průčelí budovy ve vrcholu středového rizalitu v bohaté štukové kartuši s motivy lastur a akantů. Druhý ciferník je umístěn obdobně na protilehlé jižní straně, je orientován do zámeckého parku. Ciferníky mají průměr 148 cm.
Ciferníky jsou dřevěné, byly potaženy nestejně silnými nevelkými pláty železného plechu o velikosti max. cca 28 x 38 cm, přibitými železnými kovanými hřebíčky. Na plechový potah pak byly přibity železnými skobičkami římské cifry vystřižené z měděného plechu, mírně bombírované, původně zlacené v ohni. Mezi ciframi jsou osazeny půlící značky ve tvaru kosočtverce s konkávně prohnutými stranami. Uvnitř ciferníku hodinového (I-XII) je osazen minutový ciferník s vyznačenými čtvrthodinami I - IIII. Cifry jsou lemovány třemi vyzlacenými soustřednými kruhy se středem ve středu ciferníku.
Některé z cifer především severního ciferníku (malé cifry III a IIII z minutového ciferníku, velké cifry X, XI a dvě kosočtverečné značky hodinového ciferníku a cifra X jžního ciferníku) byly zhotoveny z originální měditiskové desky známé mapy Čech v podobě růže - Bohemiea Rosa, kterou nakreslil Kristián Vetter pro historické a vlastivědné dílo jezuitského kněze, významného dějepisce barokní protireformace a velkého vlastence a obránce českého jazyka Bohuslava Balbína Epitome historica Rerum Bohemicarum - Výtah z českých dějin.

Ručky mají kovaná železná ramena, ručkové plochy jsou z měděného plechu. Hodinová ručka je větší a delší, minutová ručka je menší a kratší, dosahuje zhruba k obvodu vnitřního ciferníku. Hodinová ručka je na hřídeli upevněna šroubem, minutová klínem. Protizávaží ruček jsou tvořena stylizovanými slunci s 10 paprsky. Měděné části ruček byly rovněž původně zlaceny v ohni.

Způsob odbíjení zvukového signálu:
Na dva bronzové cimbály umístěné ve vížce ve tvaru vázy osazené na hřebeni střechy v ose zámku. Menší čtvrťový cimbál o průměru 39 cm a větší hodinový cimbál o průměru 54 cm byly zhotoveny roku 1774 Johannem Georgem Kűhnerem, Praha. Při spodních okrajích cimbálů jsou reliéfní signatury I. G. K. 1774.


STAV VĚŽNÍCH HODIN PŘED ZAPOČETÍM RESTAURÁTORSKÝCH PRACÍ:

Věžní hodiny byly velmi mnoho let mimo provoz. Byly nefunkční pro různé závady a pro silné znečištění hodinového stroje a rozvodů točivého momentu.


Hodinový stroj :
Hodinový stroj se dochoval ve vzácně původním stavu téměř až do doby před zahájením restaurování. Pravděpodobně mezi listopadem 2004 a 9. březnem 2005 byl ale z hodinového stroje odcizen neznámým vandalem kompletní kontrolní ciferníček a všechny čtyři rohové kuželky rámu.
V průběhu více než dvě stě let, kdy byl hodinový stroj v provozu, byly na něm provedeny jen některé menší opravy a úpravy. Zlomená výpustná páka hodinového bití byla opravena na dvou místech, opraveno bylo zlomené rameno zástavné páky čtvrťového bicího stroje. Dále byl nově zhotoven výpustný kolík hodinového bití na závěrkovém kole bicího stroje čtvrťového a zhotovena nová ložiska v ložiskových plotnách jicího stroje. Pastorek mezilehlého kola bicího stroje hodinového měl ohnuté cevy, což znemožňovalo otáčení soukolí. Byla ulomena část koncového mosazného ornamentu na výpustném rameni bicího stroje hodinového, stejný ornament na čtvrťovém bicím stroji chyběl celý. Ložiska byla opotřebena nejvíce na jicím stroji, největší opotřebení vykazovala hřídel lanového bubnu u natahovacího čtyřhranu.
Konopná lana byla nahrazena lany ocelovými, původně nejspíše dřevěné kladky byly při výměně lan za ocelová nahrazeny kladkami litinovými. Závěsná oka kladek jsou pravděpodobně původní. Závaží zavěšené na lanovém bubnu bicího stroje čtvrťového mělo ulomený závěsný hák, bylo proto upevněno ke kladce ocelovými lany.
Hodinový stroj byl velmi znečištěn směsí zaschlých maziv, ptačího trusu a prachu.

Ciferníky:
Ciferníky byly již nejméně dvakrát opravovány. Původní zlacení cifer a ruček v ohni bylo později přezlaceno plátkovým zlatem, po další době bylo pak toto zlacení přemalováno žlutou, pravděpodobně olejovou barvou. Rovněž potah ciferníku byl při obou příležitostech nově přetřen černou barvou. V době bezprostředně před započetím jejich restaurování byly nátěry velmi zvětralé, potah byl napaden pokročilou korozí a zeslaben, vlevo od cifry VI u severního ciferníku došlo již k jeho prorezavění. Dřevěné desky byly na některých místech v dolní části a okolo hřebíkových otvorů napadeny hnilobou.
Ručky severního ciferníku byly neúplné, plocha minutové ručky odpadla před lety na zem, byla však uschována na obecním úřadě. Plocha minutové ručky jižního ciferníku byla upevněna k rameni drátem. Ramena ruček byla natolik zkorodována, že došlo k velkému úbytku materiálu především na hranách.

Rozvody tahové síly k paličkovým strojům byly až na táhla dochovány bez vážných závad, rozvody točivého momentu k ručkovým strojům ciferníků byly zasypány ptačím trusem a zkorodovány, dřevěné tunely byly nekompletní a značně poškozeny.

 

POPIS VĚŽNÍCH HODIN ZÁMKU MĚŠICE.