jedna ze čtyř odcizených rohových kuželek
Hodinový stroj:
Autor: Sebastian Londensperger
Datace: 1774
Rám stroje: klecový z ocelových pásnic
Krok jicího stroje: vratný krok kotvový Clementův
Bicí stroje: čtvrťový a hodinový
Rozměry : rám stroje - celková šířka 138 cm
celková výška s ciferníčkem 134 cm (80 + 14 + 40 cm)
celková hloubka 55 cm (29 + 26 cm)
kyvadlo - délka kyvadlové tyče cca 285 cm
Velký hodinový stroj je dílem Sebastiana Londenspergera, proslulého pražského
královského hodináře 18. století (v letech 1732 - 1776 byl hodinářem a správcem
velkých věžních hodin katedrály sv. Víta pocházejících z doby Rudolfa II).
Na kyvadlové tyči je osazen mosazný štítek se signaturou výrobce:
1774 SEBASTIAN LONDENSPERGER KÖNIGLIG: HOF UHRMACHER
PRAG.
Součásti hodinového stroje mají řemeslně velmi dokonale
propracovány detaily, často zdobené barokními dekorativními prvky. Rohové
svislé pásnice rámu jsou ukončeny osmibokými mosaznými kuželkami, na ovládacích
pákách bicích strojů jsou osazeny ploché mosazné barokní ornamenty. Ručky
kontrolního ciferníčku jsou bohatě prořezávány. Na vrcholu ciferníčku je osazena
zlacená barokní ažurovaná kartuš.
Ložiska čepů jsou ocelová, se čtyřhranným otvorem usnadňujícím mazání a odvod
nečistot z kluzných ploch. Spoje na rámu jsou až na výjimky šroubové, na soukolích
klínové.
Kotva krokového mechanismu je tvořena mosaznými rameny s omezeně stavitelnými
ocelovými paletami. Doba 1 kyvu je 1, 385 sec,
1 otáčka krokového kola trvá 49,87 sec. Teoretická (činná) délka kyvadla je
190,86 cm. Kyvadlová tyč je železná, seřizovací matka chodu stroje je v její
horní části u hodinového stroje. Čočka kyvadla je plechová, jednostranně vypouklá,
naplněná zátěží. Lopatky bicího stroje čtvrťového byly pravděpodobně již bezprostředně
po zhotovení ubroušeny pro nedostatek místa nad rámem stroje. Hodinový stroj
je poháněn pískovcovými závažími zavěšenými pod strojem přes jednoduchý kladkostroj
složený z volné a pevné kladky na ocelových (původně konopných) lanech. Pro
dráhu závaží je pod strojem vybudována prkenná šachta, dno šachty je v úrovni
stropních trámů horního patra zámku. Hloubka šachty je 650 cm od spodního
okraje rámu stroje.
Rozvody točivého momentu mají mosazná ozubená kola, hřídele se odvalují s
minimálním třením po velkých mosazných rolnách, takže i přes značnou délku
hřídelí je v systému rozvodu velmi malý odpor a torzní napětí.
Hodinový stroj je umístěn na dřevěném podstavci v malé místnosti na půdě zámku.
Místnost je osvětlena okénkem ve střeše.
Ciferníky hodin:
Jeden ciferník je umístěn v průčelí budovy ve vrcholu
středového rizalitu v bohaté štukové kartuši s motivy lastur a akantů. Druhý
ciferník je umístěn obdobně na protilehlé jižní straně, je orientován do zámeckého
parku. Ciferníky mají průměr 148 cm.
Ciferníky jsou dřevěné, byly potaženy nestejně silnými nevelkými pláty železného
plechu o velikosti max. cca 28 x 38 cm, přibitými železnými kovanými hřebíčky.
Na plechový potah pak byly přibity železnými skobičkami římské cifry vystřižené
z měděného plechu, mírně bombírované, původně zlacené v ohni. Mezi ciframi
jsou osazeny půlící značky ve tvaru kosočtverce s konkávně prohnutými stranami.
Uvnitř ciferníku hodinového (I-XII) je osazen minutový ciferník s vyznačenými
čtvrthodinami I - IIII. Cifry jsou lemovány třemi vyzlacenými soustřednými
kruhy se středem ve středu ciferníku.
Některé z cifer především severního ciferníku (malé cifry III a IIII z minutového
ciferníku, velké cifry X, XI a dvě kosočtverečné značky hodinového ciferníku
a cifra X jžního ciferníku) byly zhotoveny z originální měditiskové desky
známé mapy Čech v podobě růže - Bohemiea Rosa, kterou nakreslil Kristián Vetter
pro historické a vlastivědné dílo jezuitského kněze, významného dějepisce
barokní protireformace a velkého vlastence a obránce českého jazyka Bohuslava
Balbína Epitome historica Rerum Bohemicarum - Výtah z českých dějin.
Ručky mají kovaná železná ramena, ručkové plochy jsou z měděného plechu. Hodinová ručka je větší a delší, minutová ručka je menší a kratší, dosahuje zhruba k obvodu vnitřního ciferníku. Hodinová ručka je na hřídeli upevněna šroubem, minutová klínem. Protizávaží ruček jsou tvořena stylizovanými slunci s 10 paprsky. Měděné části ruček byly rovněž původně zlaceny v ohni.
Způsob odbíjení
zvukového signálu:
Na dva bronzové cimbály umístěné ve vížce ve tvaru vázy osazené na hřebeni
střechy v ose zámku. Menší čtvrťový cimbál o průměru 39 cm a větší hodinový
cimbál o průměru 54 cm byly zhotoveny roku 1774 Johannem Georgem Kűhnerem,
Praha. Při spodních okrajích cimbálů jsou reliéfní signatury I. G. K. 1774.
STAV VĚŽNÍCH HODIN PŘED ZAPOČETÍM RESTAURÁTORSKÝCH PRACÍ:
Věžní hodiny byly velmi mnoho let mimo provoz. Byly nefunkční pro různé závady
a pro silné znečištění hodinového stroje a rozvodů točivého momentu.
Hodinový stroj :
Hodinový stroj se dochoval ve vzácně původním stavu
téměř až do doby před zahájením restaurování. Pravděpodobně mezi listopadem
2004 a 9. březnem 2005 byl ale z hodinového stroje odcizen neznámým vandalem
kompletní kontrolní ciferníček a všechny čtyři rohové kuželky rámu.
V průběhu více než dvě stě let, kdy byl hodinový stroj v provozu, byly na
něm provedeny jen některé menší opravy a úpravy. Zlomená výpustná páka hodinového
bití byla opravena na dvou místech, opraveno bylo zlomené rameno zástavné
páky čtvrťového bicího stroje. Dále byl nově zhotoven výpustný kolík hodinového
bití na závěrkovém kole bicího stroje čtvrťového a zhotovena nová ložiska
v ložiskových plotnách jicího stroje. Pastorek mezilehlého kola bicího stroje
hodinového měl ohnuté cevy, což znemožňovalo otáčení soukolí. Byla ulomena
část koncového mosazného ornamentu na výpustném rameni bicího stroje hodinového,
stejný ornament na čtvrťovém bicím stroji chyběl celý. Ložiska byla opotřebena
nejvíce na jicím stroji, největší opotřebení vykazovala hřídel lanového bubnu
u natahovacího čtyřhranu.
Konopná lana byla nahrazena lany ocelovými, původně nejspíše dřevěné kladky
byly při výměně lan za ocelová nahrazeny kladkami litinovými. Závěsná oka
kladek jsou pravděpodobně původní. Závaží zavěšené na lanovém bubnu bicího
stroje čtvrťového mělo ulomený závěsný hák, bylo proto upevněno ke kladce
ocelovými lany.
Hodinový stroj byl velmi znečištěn směsí zaschlých maziv, ptačího trusu a
prachu.
Ciferníky:
Ciferníky byly již nejméně dvakrát opravovány. Původní
zlacení cifer a ruček v ohni bylo později přezlaceno plátkovým zlatem, po
další době bylo pak toto zlacení přemalováno žlutou, pravděpodobně olejovou
barvou. Rovněž potah ciferníku byl při obou příležitostech nově přetřen černou
barvou. V době bezprostředně před započetím jejich restaurování byly nátěry
velmi zvětralé, potah byl napaden pokročilou korozí a zeslaben, vlevo od cifry
VI u severního ciferníku došlo již k jeho prorezavění. Dřevěné desky byly
na některých místech v dolní části a okolo hřebíkových otvorů napadeny hnilobou.
Ručky severního ciferníku byly neúplné, plocha minutové ručky odpadla před
lety na zem, byla však uschována na obecním úřadě. Plocha minutové ručky jižního
ciferníku byla upevněna k rameni drátem. Ramena ruček byla natolik zkorodována,
že došlo k velkému úbytku materiálu především na hranách.
Rozvody tahové síly k paličkovým
strojům byly až na táhla dochovány bez vážných závad, rozvody točivého momentu
k ručkovým strojům ciferníků byly zasypány ptačím trusem a zkorodovány, dřevěné
tunely byly nekompletní a značně poškozeny.