Janata Jan, hodinář. Nar. r. 1821 v Liebštátě u Semil z otce Václava, hodináře, a matky Anežky, dcery mlynáře Kříže, víry evangel. Poněvadž otec Janaty přesídlil do Křince, nabyl Jan Janata vzdělání také v tomto městě. Vyučil se umění svému u otce, načež vymohl si r. 1840 cestovní pas od ředitelství panství křineckeho, aby mohl cestovati po zemích mocnářství rakouského. Pracoval rok v Nymburce až do jara r. 1842 u hodináře Donata, pak v Liberci u Jana Bergmanna, v Teplicích a Žitavě, kde pobyl do konce září r. 1842. Nato šel zpět do Liberce k Bergmannovi, pobyv u něho 4 měsíce a odebral se do Vratislavě. V Slezsku pobyl do konce února r. 1843, načež odebral se přes Lehnici do Frankfurtu nad Odrou. Nepobyv tam dlouho, přijal práci v Landshutě ve Slezsku, kde se zdržel déle roku. Nedosáhnuv prodloužení pasu, vrátil se z vandru v dubnu r. 1844 po tříletém putování domů do Křince.
V červnu r. 1844 usadil se v Poděbradech jako samostatný řemeslník, vyvoliv si za družku života Annu roz. Jindrovou z Kovanic. Věnoval se skoro výhradně zhotovování věžových hodin, kterými proslul nejen v Čechách, ale i v dálné cizině.
Z poznámek po něm zachovaných zjistil jsem laskavostí zetě jeho p. Václava Cepka, rovněž výborného hodináře, seznam věžových hodin z jeho dílny vyšlých.

Dodal hodiny v-- k r á l o v s t v í-- č e s k é m : na věž evang. nového kostela v Liberci, do Lysé n. Lab., do Kněžic v Bydžovsku, do Hlušic, do Veležic na Bydžovsku, do Vysok. Veselí, do Kartouz, do Miličevsi, do Jičína, do Král. Městce, Kostelce n. Orl., Polné, Chotěboře (dvoje hodiny na radnici a školu), Vilímova, Heinrichsthalu u Zábřehu, Kadaně, Kolína, Kutné Hory (dvoje), Kojetic u Mělníka, Bystřice u Sobotky, Dymokur, Libněvsi, Libice, Lhoty Pískové, Lipan u Černého Kostelce, Nové Vsi u Kolína, Milčic, Pyšelí, Divišova, Hostomic, Benátek, Doks (= Hirschberg), Jablonce n. Nisou, Josefsthalu, Maxdorfu u Jablonce, do Stružnice u Č. Lípy, do Radoušova u Litoměřic, do Mostu (pro hodináře Franka), do Pilné (Pilnau) u Mostu, do Blažimi (Ploscha) u Postoloprt, do Sádové, do Modřan u Prahy, Hořenovsi, Benešova (Bensen), Nymburka, Skřivan, Jaroměře, Svojšic, Karlsthalu, Dobrušky, Lipnice, Loun.

V-- m a r k r a b. m o r a v s k é m : do Staré Ptení, Ždetína, Těšetic, Choliny (Kollein) a Dubčan, Svitavy, Domašova, Prostějova.

V-- H a l i č i : do Lvova, Sokalu na řece Bugu, do Brodů, Višnic a Svietnik Gorných.

V-- B u k o v i n ě : do hlav. města Černovic, do Sadegory a Novie Seliece v Besarabii.

Zemřel náhle na cestách za svým povoláním 18. července r. 1878 ve Smržicích na Moravě, kde byl na katol. hřbitově pochován.

R. 1862 koupil v Poděbradech domek č. 175 - III. na Kostelním předměstí, však po čtyřech letech jej prodal a nabyl jiného č. 44 - III., který přestavěl značným nákladem na dům poschoďový. Zanechal jedinou dceru Annu, provdanou za hodináře Jana Heršta, syna mistra obuvnického z Kolína, který dílnu po tchánovi nějaký čas v stejné pověsti udržoval. Po smrti jeho vdala se vdova za bývalého dělníka a proslulého hodináře Václava Cepka.