S výrobou věžních hodin v Čáslavi začal v roce 1883 Karel Adamec starší (*1817 - †1913), který vlastnil na čáslavském náměstí obchod Hodiny-zlato- optika (dům č. 101).
„V Čáslavi se usadil dne 5. dubna r. 1869, zařídiv zde obchod hodinářský a litografický. V roce 1883 počal vyráběti věžní hodiny, které mu získaly zvučného jména i za hranicemi. Dodával věžní hodiny do Moravy, Uher, Srbska, Bulharska, Ruska a Německa. Zakázky z Ameriky a Afriky nepřijal pro přílišnou vzdálenost. Celkem zhotovil do této doby 300 věžních hodin vynikajících dokonalostí a lehkým jednoduchým ovládáním. Pracoval vždy poctivě a nenahromadil jmění." (Z Pamětí města Čáslavě, kniha IV, rok 1909.)
Karel Adamec starší zemřel 13. září roku 1913. „Zde i v cizině chvalně známý hodinář a vyrábitel věžních hodin zhotovil jako svoji poslední práci v roce 1910 čáslavské věžní hodiny na kostele sv. Petra a Pavla. Z jeho továrny vyšlo na 400 věžních hodin." (Podle Pamětí města Čáslavě, str. 135.)
Jeho syn Karel Adamec mladší, rovněž hodinář, dlouho spolupracoval se svým otcem a po něm vedl závod sám. Současně s výrobou věžních hodin provozovali K. Adamec st. i ml. rovněž obchod s hodinami nástěnnými i kapesními, optikou a zlatnictvím. Karel Adamec mladší byl pak výraznou postavou tehdejšího společenského života v Čáslavi. Zemřel 20. března 1936. Po něm výrobu vedl nějaký čas Bohuslav Proněk. (Cibulka - kartotéka Obyvatelé, řemeslníci, obchodníci a živnostníci v Čáslavi.)

B. Proněk se narodil v roce 1904 v Poděbradech a vyučil se u Karla Adamce. Po vojně v Pardubicích se vrátil do Čáslavi a bydlel ve Spudilově ulici č.p. 550, kde měl jednopatrovou dílnu s pěti zaměstnanci. Pokračoval po smrti K. Adamce mladšího ve výrobě věžních hodin, zhotovoval dokonce stejné typy. Staral se o všechny věžní hodiny ve městě, které bylo třeba denně natahovat. Zemřel roku 1940.